David "DOBRODRUH" Slovák

Každý rok mám nějaký nápad, který má jeden cíl: Být dál než předchozí rok. Přesně před rokem jsem dojel na nejsevernější bod Evropy, opět na kole a pod širákem.

Nejsem poblázněný eurohujer, který by chtěl eurofederaci. Toho špatného na EU si samozřejmě všímám. Přesto teď dám EU „body k dobru“, za to, co pro nás dělá a lidé už zapomněli. Negativa píší ostatní.

Týden bez sprchy končí a jedu konečně do kempu. Dokud smrdím, tak jsem blíž přírodě a zvířátka se mi přestala vyhýbat. Dojde i na ponožky v sandálech.

Na letní dovolenou si beru zimní spacák, protože by mi mohlo být na severu zima. Ukazuje se, že už v Polsku bude kosa na zimní spacák. Naštěstí mě dokáží zvířata rozproudit krev.

Vyjet na kole na asi 10 tisíc kilometrů dlouhou trasu potřebuje přípravu. Fyzičku mám z toho, že se pořád hýbu, ale bikepacking se spaním pod širákem, je už náročnější. Žádný hotel na mě nečeká.

Když jsem jel k Baltskému moři vlakem, tak jsem dostal od spolucestujícího radu, ať nakupuji jízdenky u Poláků, místo u ČD. Zjistil jsem, že státní hranice jsou větší cenový problém, než jsem čekal.

Česko se zařadí po bok Dánska a Švédska v bezplatné infrastruktuře pro turisty. V Česku se doposud stavěly přístřešky jen na oběd a úkryt před deštěm. Nyní budou i ty na spaní.

Jeden z problémů Česka je, že nám výrobci prodávají potraviny horší kvality než na Západě. Navíc se tu rozjelo slevové šílenství = přepálit ceny, aby sleva vypadala lákavěji. Jaké by to bylo bez EU?

Za necelý měsíc bude opět příležitost odvety každému, který vás štval poslední rok. Kdo si s přípravou aprílu pospíší, dosáhne nezapomenutelného zážitku (pro oběť).

Vzpomínám si na „Fridays for Future“(FFF), jak stávkovali žáci pro ochranu přírody. Nějak jsem jim nevěřil tehdy ani teď. Konzumní společnost zůstala většinově konzumní.

Neřešíme, jestli ano, nebo ne, ale jak… takto se ministr životního prostředí Hladík (KDU-ČSL) staví k připomínkám, s odůvodněním, že zálohování PET podporuje veřejnost. Kde ji našel?

Při jízdě autem jsme s řidičem nedávno úplně přehlédli cyklistu v křižovatce. Byl den, pod mrakem a nebyl vůbec vidět. Nesvítil, protože nemusel.

První týden na cestách Švédska jsem potkal více formulí F1 než policejních aut. Policie ve Švédsku není skoro vidět. Pocitově jsem se cítil bezpečně, ale kriminalita je zde až překvapující.

Když jsem navštívil Norsko, bohatou zemi, tak jsem překvapivě někdy slyšel to samé, co v Česku. Lidé nesouhlasili s tím, jak vláda utrácí peníze, kterých mají víc, než dokáží utratit.

Mám hezké kolo už 15 let a nedávno se mi ho někdo pokusil ukrást. NEUSPĚL. Jiní už tak dobře kolo nezamykají a plní statistiku „krádeží za tři sekundy“.

Když do ulic vyšly protesty za tradiční rodinu kvůli „manželství pro všechny“, tak jsem měl možnost prohlédnout si budoucnost ve Švédsku. Tam jsou napřed o 14 let a je to zajímavý pohled.

Až mimo Česko jsem si uvědomil, jak jsou mapy.cz unikátní a v cizině nic srovnatelného není. V nastavení se dají ještě upravit detaily, které zlepší používání.

Při cestách do zahraničí jsem slyšel o různých kulturních rozdílech. Některé jsou dost zajímavé a některé až zarážející.

Za měsíc začne zima, takže si představme, jaké to je v ní nemít boty s tlustými ponožkami. Pokud jste se zatřásli zimou, asi jste tučňák, protože ten to taky dělá, aby nezmrznul.

Jako cestovatel přes drahé země jsem se naučil šetřit, kde se dá a vyšlo mi to. Tady jsou tipy, jak zdarma získat střechu nad hlavou v některých severních zemích.

Česko se má přidat k západu a začít zálohovat PET lahve a plechovky. Proč je to podle mě chyba?

Představte si, že pojedete po šesti proudé D1, která se postupně zúží a na Vysočině se na ni budou připojovat polňačky z vesnic kolem. To jsem viděl na Švédské E4.

Sice si jako národ rádi stěžujeme, jak je vše špatné, ale cyklostezky máme nejlepší. Zjistil jsem to, jen co jsem přejel hranice.

Před pár lety jsem bolestivě zjistil, co znamená jedna značka, a letos jsem zjistil, že jich ve Švédsku mají polovinu. Proč?

Jaký novátorský přístup by asi tak mohl přijít u semaforu? A těch zvláštností je více na pouhých 50 metrech.

Na mém cyklo dobrodružství za polární kruh a zpět šla hygiena stranou, a přesto jsem neumřel strašnou smrtí. Proč?

Když jsem se ve Švédsku zeptal na švédský stůl, tak byla odpověď vždy stejná… IKEA? Ale jinak tu je velice rozšířený a stojí za to některý navštívit.

Campování je už masová záležitost, ale spaní v milion hvězdičkovém hotelu, je v dnešní době unikát, na který narazíte hlavně v „survivor“ pořadech.